Mikulášská nadílka
... „Slibuju ti, slibuju, že už zlobit nebudu!“ …
... „Slibuju ti, slibuju, že už zlobit nebudu!“ …
Jako každoročně, ani letos na nás čerti a Mikuláš nezapomněl. Věděl, že jako v každé třídě se najdou jedinci, kteří by potřebovali trochu postrašit a naopak i tací, kteří si zaslouží za celoroční „sekání dobroty“ trochu odměnit.
Čekání bylo pro některé tvrdou zkouškou. Začaly zpytovat svědomí, zda se nedalo za ten rok něco přeci jen udělat jinak. Ale už bylo pozdě, protože výprava z pekel už byla na cestě.
První chrastění řetězů, první typické zvuky čertů a následovné první shledání se s celou pekelnou skupinou. A jak to probíhá při takové velevážené návštěvě? Někteří se drží zuby nehty svých učitelek, některým kane po obličeji slza a někteří jen bezhybně sedí a ani nemukají. Nakonec ale vše dobře dopadlo. Žádné dítko si pekelníci neodnesli a s příslibem, že se trochu polepší, odměnili i ty nejzlobivější. Jako odměnu za drobné sladkosti vysloužili si čerti s Mikulášem básničku a písničku. A děti? Ty si oddychly. Moc dobře všechny věděly, že s takovou návštěvou se zase minimálně rok nepotkají.
Za celou 60. mateřskou školu děkujeme, že nás poctili čerti s Mikulášem a anděly svou návštěvou, a budeme se na ně zase příští rok těšit, i když někteří o trochu méně, než ti druzí.
Bc. Lucie Plačková